Historie o nás

KOJKOVICE
Se svojí rozlohou řadí mezi nejmenší na Těšínsku a leží na jižních svazích Kojkovické hůrky. N a východě a severu pak hraničí s Polskem. V roce 1960 byly Kojkovice připojeny k Třinci.
Ve 2. Polovině 19.století se zde začal těžit vápenec a zároveň se pálilo vápno pro blízké železárny. Ještě dnes zde najdete několik bývalých vápencových lomů.
Kojkovická hůrka však měla svůj význam již v dávné minulosti. Bylo to vhodné strategické místo porostlé tehdy vysokými duby a lípami. Vznikl tady obranný objekt spojený s dalšími obrannými místy v okolí Těšína a Lištné.
V roce 1906 se zde konaly vojenské manévry, které z Kojkovické  hůrky pozoroval František Josef I.


A PROČ ZROVNA NÁZEV KOJKOVICE?
V obci stál knížecí folvark, u něhož byla zřízena také pec na pálení vápna.  Jelikož se k nám pálení vápna rozšířilo z jižních zemí, kde byly pece nazývány calcarium, usuzuje se, že odtud mohl vzniknout název obce. Ta byla kdysi také nazývaná Kolkovicemi.
Podle údajů ve vratislavském archívu zde již v roce 1558 bydleli dva knížecí vysloužilci Lasolinus Blasko a Balcar Michal. V historických pramenech se můžeme setkat také s označením „pán na Kojkovicích“ a  „rytíř z Kojkovic“.
V roce 1781 si místní evangelici založili v Kojkovicích vlastní lidovou školu.
Dříve neměla obec spojení s okolím, nebyly zde silnice a místní obyvatelé chodili tzv. na přímo. Odtud taky vznikl posměše “Cyzś Kolkowian, že vališ na przejmo?“ Později byly postaveny dvě silnice spojující obec s Horní a Dolní Lištnou. Obyvatelé Kojkovic je postavili vlastními silami.

 

PÁR INFORMACÍ O NÁS

V letošním roce slavíme 93. Výročí založení SDH Kojkovice. První kronika se datuje od roku 1984, kdy ještě mnoho z nynějších členů ještě ani nebyli na světě. Slavili jsme tehdy 70 let SDH. Ty nejdůležitější funkce tehdy zastávali: STAROSTA – Gazda Adolf, JEDNATEL – Valošek Antonín, VELITEL – Gazda Eduard. Jen tak pro zajímavost naší soutěže se zúčastnilo 14 družstev a jedno družstvo žen. Vyhráli muži z Korně (SR) časem 28,6 a ženy z Kysuckého Nového Města časem 33,4. V tomto roce jsme vyhráli pouze 2x a to na Pohárové soutěži v Dolní Lištné a na Pohárové soutěži v Třinci.

V roce 1985 bylo naše družstvo diskvalifikováno na Oblastní námětové soutěži v Bystřici kvůli barvě obuvi. Přitom útok i překážky jsme zvládli na výbornou.
1986 – důležitým jednáním na výroční členské schůzi bylo rozhodnout se, zda si vzít na starost vyřazené auto AVIE 30. I přes pochyby a nedůvěru byl návrh přijat.
V roce 1990 naše AVIE konečně spatřila světlo světa a vypadala opravdu skvostně. Kromě pohárové soutěže se letos na jaře konala i diskotéka, která se vydařila – sál kojkovického kulturního domu praskal ve švech.
1991 – v tomto roce jsme poprvé k cenám na soutěži přidali i finanční odměny. Pro zajímavost tehdy na 3. místě byla VRBICE!!! 3x jsme se umístili na 1 místě a zúčastnili jsme se soutěže v Karolínce, kde startovalo 140 družstev. Účast Vrbice jsme samozřejmě oplatili, ale výsledek jsme jim nevrátili.
V roce 1993 poprvé v naší historii byla použita elektronická časomíra.
1994 – v tomto roce jsme přistoupili k demolici staré dřevěné hasičské věže, která byla v dezolátním stavu. Na podzim stejného roku byla zahájena stavba nové zděné věže. Počátkem listopadu 1994 byla dokončena. Ještě bylo potřeba přemístit sirénu, což se podařilo a tím se mnohonásobně zvýšil její dosah, doposud byla totiž na střeše zbrojnice.
V roce 1995 vzniklo nové družstvo "mladých" a začali se prosazovat. V Gutech dokonce vyfoukli  1. místo zkušeným mazákům, tedy našemu "staršímu" družstvu.
Dne 7.9.1996 postihly náš kraj ničivé povodně, u kterých pomáhalo mnoho hasičů z řad profesionálů a samozřejmě i z řad dobrovolníků, naše družstvo nevyjímaje. Byl vyhlášen stav ohrožení – živelná pohroma.

Ani v dalším roce nás příroda nešetřila a zalila náš kraj nepřiměřeným množstvím vody. Řeka Olše, která naštěstí nepřesáhla kritickou hranici, ale také způsobila nemalé problémy v naší oblasti. Naši hasiči stejně jako loni při povodni byli u toho a samozřejmě pomáhali při zneškodňování škod. Na třinecku se jednalo hlavně o čerpání vody ze sklepů.

1998 – tento rok se naší domácí soutěže zúčastnilo družstvo ze Slovenska – Klokočov a šokovalo svým časem 17,87, ale teprve čas domácích byl vítězný – 17,86. V tomto roce se začalo s přípravami ženského družstva.
V roce 1999 jsme uspořádali dlouho diskutovanou noční soutěž. Byla pro nás velmi úspěšná, muži i ženy dosáhly na zlatý post. V tomto roce začaly ženy reprezentovat naše barvy a to v sestavě: KOŠ-Kamila Gazdová, SAVICE-Zuzana Szmeková, STROJ-Lenka Heczková, BÉČKA-Gabriela Gazdová, ROZDĚLOVAČ-Petra Heczková, LEVÝ PROUD-Lucka Lachowiczová, PRAVÝ PROUD-Katka Fajová. Rok 1999 byl úspěšný, muži vyhráli 19 soutěží, 10x byli druzí a 3x na třetím místě.
V roce na 2000 si muži upravili svůj doposud nejlepší čas na 15,19 a ženy se dostaly pod hranici 20 sekund a to časem 19,71. Díky diplomatickému úsilí některých našich členů se nám podařilo získat v Kulturním domě v Kojkovicích klubovnu. Své "ano" si řekli dva naši členové Marian a Lenka Heczkovi.

Rok 2001 byl rokem rekordů – muži snížili svůj "osobák" a ten nový činil 14,03s. Další rekord padl, když se denní soutěže zúčastnilo 48 družstev. Proběhlo i sčítání lidu a zjistili jsme, že dohromady v naší obci žije 251 obyvatel.
V roce 2003 byla zahájena Moravskoslezská liga, kterou jsme se stali součástí. Chyběly pouhé 2 body a muži mohli tuto ligu vyhrát.
2004 – I když se mužům letos v lize opět docela dařilo a jeden ze svých útoků zajeli pod hranici 14 sekund, tedy 13,92, v konečném pořadí byli 3. A rozjela se MSL i v ženské kategorii. Ženy si také vylepšily svůj rekord – 17,459s.
V následujícím roce se do MSL zapojilo i druhé družstvo mužů. Na některých soutěžích pěkně zahýbali celkovým pořadím. Nakonec se umístili na 15. Příčce. Přebrali jsme po 4erveném kříži pořádání podzimního Vinobraní. Akce se vydařila.
Protože sezóna 2005 byla pro naši levou proudařku Lucku poslední, musely holky rozhodnout, co bude dál. Rozdělovačka Petra to tedy zkusila a ukázalo se to jako výborný tah. A s heslem:Vini,vidi,vicci! Přišla, viděla a zvítězila, tedy téměř, když v anketě All Stars získala stříbrnou příčku mezi levými proudařkami. Pro nás ovšem byla jednoznačně zlatou. A hlavně díky ní holky vylepšily svůj nej čas na 16,6. Mužům se, bohužel, letos moc nedařilo. Ale Hlavně se nám podařilo získat nové auto – devítimístnou AVII.